Jeseník nad Odrou

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Byl postaven na místě dřevěného kostela, který vyhořel r. 1710. Po požáru nechal Rudolf Hrabě Witten postavit zděné presbyterium nového kostela, loď byla přistavěna na náklady Františka Rheinolda z Andlernu v r. 1752. Průčelí kostela je tříosé, ve střední ose je mělký rizalit s třípatrovou nástavbou věže. V rizalitu je pravoúhlý kamenný portál s letopočtem 1752 v nadedveří, nad ním je segmentově prohnutá římsa. Pod římsou byly donedávna pískovce kartuše s erby fundátorů stavby. Hranolová věž s okosenými rohy, završená cibulovou bání s lucernou, je s průčelím kompozičně spojená prostými trojúhelnými křídly. Presbyterium je užší než loď, jeho hmotu po stranách doplňují pravoúhlé přístavky s pultovými střechami – na evangelijní straně sakristie s oratoří v patře, na epištolní straně přízemní kaple. Po obvodu kostela obíhá profilovaná korunní římsa, v bočních fasádách lodi a presbyteria jsou okna s půlkruhovými záklenky. Interiér je zaklenut valenou klenbou na pasech s výsečemi, u vchodu lodi je mohutná zděná kruchta.

Kamenný kříž u kostela

Kamenný kříž z r. 1822, práce místní provenience, dokládající přežívání barokní sochařské tradice v 19. století, je osazený na vysokém, jednou odstupněném podstavci s volutovými křídly a římsovým ukončením. Na čelní straně podstavce je oválná kartuš tvaru empírového slunce, v níž byl dříve vsazen olej na plechu s vyobrazením Panny Marie Bolestné. Na zadní straně podstavce je nápis „Renov 1931/1822“ . Břevna kříže jsou liliovitě zakončená, svislé břevno se v dolní části mírně rozšiřuje. Korpus je statický bez náznaku pohybu boků, dlouhá rouška stažená provazem, dosahuje až ke kolenům. Hlava se zavřenýma očima je mírně nachýlená k pravému rameni. Korpus a reliéfní detaily kříže byly původně zlacené, dnes jsou necitlivě natřené emailovou barvou.

Suchdol nad Odrou

Farní kostel Nejsvětější trojice

Pozdně renesanční budova z let 1605-1614, jednolodní, s barokně tvarovanou výtvarně působivou bání věže (zdvojená makovice). Vysoce působivá dominanta obce. V ose západního průčelí stojí pětipodlažní hranolová, v posledním patře oktogonální věžs cibulovou bání a dvojitou lucernou, přistavěná v roce 1614. V přízemí věže je lomený neprofilovaný portál, ústící do podvěží s křížovou klenbou s hřebínky.Loď je čtyřosá, její boční fasády rytmizují štíhlé neodstupněné opěrné pilíře. V plochách mezi nimi jsou okna s půlkruhovými záklenky, ve druhém poli na epištolní straně je boční vchod se zazděným zádveřím.Presbyterium kostela má téměř stejné rozměry jako loď, není odstupněno ani výškově ani šířkově.

K epištolní straně presbyteria přiléhá menší podélná sakristie s oratoří v patře se zaoblenou východní zdí, tvarově korespondující se závěrem kněžiště. Kostel má strmou sedlovou střechu krytou šindelem, v hřebeni nad presbyteriem je sanktusník. Interiér kostela je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, hrany výsečí jsou doplněny štukovými žebry, vyrůstajícími z úseků kladí nesených pilastry. Prostor presbyteria je od lodi jen náznakově oddělen širokou arkádou vítězného oblouku. V západní části lodi je kruchta s dřevěnou poprsní, nesená dvojicí litinových sloupků, vestavěná do interiéru při úpravách kostela v 2. polovině 19. století. Na epištolní straně lodi je renesanční pravoúhlý portál zdobený reliéfními rosetami, ve cviklech nad půlkruhovou archivoltou portálu jsou znaky patronů kostela v době jeho stavby – znak Baltazara Certyše z Kynšperka a jeho ženy Kateřiny. Veřejná sbírkaVeřejná sbírka na opravu fasády věže kostela Nejsvětější Trojice v Suchdole nad Odrou byla zahájena dne 28. 10. 2004. Termín ukončení veřejné sbírky je 15. 9. 2007. Veřejnou sbírku vyhlásila Obec Suchdol nad Odrou na základě usnesení zastupitelstva obce č. 14.2 m) ze dne 13. 9. 2004.

Barokní katolická fara

Barokní stavba vybudovaná r. 1730 podle projektu vídeňského architekta J. L. Hildebrandta z roku 1730. Budova má symetricky uspořádanou šířkovou dispozici s devíti okenními osami. Kompoziční střed stavby tvoří tříosý patrový rizalit, k němuž se ze stran přimykají přízemní křídla s dvěma okenními a jednou vstupní osou. K nim přiléhají zahradní zídky s bránami s půlkruhovými štíty. Fasádu křídel a přízemí středního rizalitu člení pásová rustika, na rizalitu doplněná ještě lisénovými rámci. Obdélná okna jsou vložena v šambranách s lištou, úchyty a klenákem, stejné rámování mají i pravoúhlé portály s nadsvětlíky. Boční a dvorní fasády jsou členěny obdobně jako průčelí. Všechny plastické detaily (šambrány, portály, sokly) jsou provedeny v kameni. Objekt má strmou sedlovou zvalbenou střechou s pálenou krytinou.

Uspořádání interiéru odpovídá odlišné funkční náplni pravé a levé části budovy – pravé křídlo sloužilo jako katolická škola s bytem učitele, v levém křídle a střední patrové části byly prostory využívané farou. Komunikační osy interiéru tvoří dvě chodby procházející po stranách středního rizalitu celou hloubkou stavby a ústící do dvora. Levá chodba spojuje prostory v křídle s prostora v rizalitu, je v ní i nástup na schodiště do patra. Všechny prostory jsou zaklenuty barokními klenbami – nejčastěji valenými a valenými s různými typy výsečí (styčnými, koutovými trojpaprsčitými). V hlavním sále v patře rizalitu je necková klenba se štukovým zrcadlem. V budově se dochovalo množství cenných původních detailů – barokní mříže, okna, okenice a některé dveřní výplně včetně kování.

Vražné